3.09.2012 Kaspik 2012:

Díky dobré vůli a penězům našich milých přispěvatelů se letos opět podařilo udělat nemocným a chudým dětem v Grozném radost z moře, větru, slunce, přírody, dobrého jídla, pohybu a pohody. Jako zprávu o veleúspěšné letní akci a vyjádření hlubokého vděku vám všem, kteří jste přispěli, přinášíme malou fotoreportáž a zprávu ve formě rozhovoru s naší kolegyní, přítelkyni a generální ředitelkou Fondu Semja Rozou Muzajevou:


Kdo jel letos k moři, Rozo?

Nakonec se vypravilo celkem 21 dětí děti z rodin nemocných nebo scházejících rodičů. O některé z nich se dlouhodobě staráme - což je případ Mediny, Makky a Eliny Šovlachových, jimž maminka umřela před pár lety na tuberkulozu, otec Kasum, invalida, je také vážně nemocný.

Další rodinou, která vyslala dítka Maret a Maku jsou Elchanovi. Jejich maminka zemřela při posledním porodu, je jich celkem sedm. (Dvě nejstarší děvčata se už za vydatné pomoci Rozy úspěšně provdala).

Dále jely děti Abdulsalamovi Rusana, Rajana a Marcha. Maminku mají nemocnou, je jich celkem sedm, žijí v jednopokojovém bytě, protloukají se všelijak. Dále jely Ajna a Kamila Elžurkajevy, které žijí jen s maminkou. Rodina Muzajeva vyslala tři děti Ruslana, Makku a Petimat, Malsagovi pět dětí, maminka umřela po porodu, tatínek na infarkt, děti vychovává babička, která na rodinu vydělává jako uklízečka ve škole (5200 rublů měsíčně!), k moři vyslala Žajnu, Magomeda a Salacha, Tarezu a Fatimu. Kurmagomadovi, kde jsou oba rodiče nemocní, vyslali Aslana, Jasmínu, Iljase a Anáse.

 

Komu z dětí pobyt pomohl nejvýrazněji?

Zdravotně a psychicky to obrovsky pomohlo všem, ale nejvíc viditelné to bylo u malého Anáse, kterému ještě nejsou dva roky a je silný astmatik - do doby, než jsem odjeli, se prakticky každý den. Tam se nadechl a od té doby, co jsme přijeli, neměl ani jediný záchvat.

 

Co jste tam kromě koupání ještě s dětmi podnikali?

My jsme si s Lenou připravily program na každý den. Kromě koupání i letos samozřejmě děti s nadšením chodili tancovat na diskotéky, udělali jsme výlet do skal, uspořádali jsme různé umělecké soutěže, za zbytek peněz nakoupili zmrzlinu, plavací kruhy, autíčka, a co komu scházelo. Koupily jsme taky hračky jako ceny, děti totiž recitovaly básničky, hrály scénky, malovaly obrázky, a samozřejmě vyhrál něco každý. Pak jsme také byli na lodičkách, chodilo se na kolotoče, prostě si to nesmírně užívaly a celou dobu se smály.

 

Jak jste s Lenou zvládaly tu bandu nadšených natěšených dětí?

Letos nám velice pomohly dvě studentky z Brna Káťa a Jana a samozřejmě i Tomáš, který se spřátelil především s malými kluky (s organizací a financováním zájezdu pomohl Tomáš Šmíd z Masarykovy univerzity se dvěma studentkami.) Děvčata dokonce vedly svůj lázeňský kurz angličtiny.  Moc nám všichni pomohli a pro obě strany to byla velká radost být spolu - toto byla skutečně velká specialita!

 

Co teď? Přijeli jste zpět do Grozného a akorát začínal Ramadán ?

No, přežili jsme to, a právě před pár dny na závěrečné oslavy Ramadánu k nám přišly děti z většiny rodin, které s námi u moře byli a slavili jsme společně. Dokonce se nám podařilo něco ušetřit, takže jsme jim mohli pořídit nějaké školní pomůcky, a starším dívkám sukně, na které by asi jinak těžko sháněly peníze. Všem, kteří v České republice přispěli do sbírky pro nás, opravdu velmi, velmi děkujeme!

 

Nádherné fotky z letošního pobytu u Kaspického moře najdete ZDE.